Český černopesíkatý králík

Králíky chovám samostatně od roku 2004. Původně mi králíkárnu obývala různorodá směs králíků, které jsem získal od dědy a známých. Postupem času mi do králíkárny přibyli malí a zakrslí berani. V září 2005 jsem si koupil svého prvního králíka s PP-samici burgundského. Její chovatel, pan Josef Málek z Břeclavi, mne pak přivedl do ZO Tvrdonice, jíž jsem se stal členem.

Pro chov plemene Český černopesíkatý jsem se rozhodl v září 2006 na Okresní výstavě ve Velkých Pavlovicích, kde byly dva kusy tohoto krásného králíka vystaveny. Ten malý váleček s krátkou a širokou hlavičkou mi zkrátka učaroval. A to ani nemluvím o zbarvení. Bohužel jsem na tuto výstavu s panem Málkem nejel vyzvednout králíky, a tak jsem nezjistil komu patřili. Tak nastalo období shánění kontaktů, které trvalo až do dubna následujícího roku a od té chvíle můžete mou cestu nejen za Ččp najít v rubrice Na návštěvě.  

V magické datum 7.7.2007 jsem se stal členem KCHK Ččp, byl jsem totiž na návštěvě u přítele Stanislava Hejrala, který mi přenechal chovný materiál, pozvánku na speciálku a IZ 2006. V listopadu jsem navštívil speciálku Ččp ve Slavkově, kde jsem si u přítele Hejrala domluvil další samičku a s předsedou ZO Ladná domluvil můj přesun do této ZO.

Na začátku roku 2008 jsem přestoupil do ZO Ladná, která je blíž mému bydlišti, a ke konci roku se stal jejím jednatelem, úspěšně jsem složil zkoušky na adepta na posuzovatele králíků a na klubové speciálce Ččp jsem dosáhl krásných ocenění (Šampion 0,1 + nejlepší kolekce + čestná cena na III. nejlepšího 1,0).

Na téže výstavě jsem také dostal darem pěknou samici od přítele Borýska, se kterým jsem se poznal krátce předtím při okresní výstavě v Uherském Hradišti, kde jsme oba vystavovali.

Mimo klubové výstavy jsem navštívil mnoho pěkných výstav, namátkou Celostátání výstavu v PVA, Letňany a Bayernschau ve Straubingu. Tuto výstavu jsem navštívil díky (dnes již PhDr.) Honzíkovi Jirků, který jakožto v té době předseda Sa klubu zorganival autobusový zájezd. Nespoléhal jsem se jen na výstavu a domluvil se s bavorským kolegou, Thomasem Schertlem, který mi přivezl na parkoviště ještě další kusy ze svého chovu, ze kterých jsem si vybral 1,1 do chovu. 

To je opravdu v krátkosti výčet toho co se u mne za rok 2008 událo. A už jen dle tohoto to byl rok úspěšný.

V roce 2009 jsme v naší ZO uspořádali dvě chovatelské akce - stolní ocenění králíků a oblastní výstavu. Na jaře jsem konečně zrealizoval návštěvu u přítele Pipka, smluvenou již na CVMK v Březové, a vybral si velmi pěkný pár z jeho kolekce, kterou měl v lednové Lysé. Za toto gesto si pana Pipka velmi vážím, v září slíbit že mi nechá z této kolekce vybrat, kdy jsem kvůli počasí do Lysé nejel a tak celou tuto kolekci pro mne držet až do půli března. To je něco co se nevídá.

Z toho ročních odchovů jsem si do chovu ponechal dvě velice pěkné samičky a jednoho samečka. Ty jsem také poprvé v tom roce vystavoval na celostátní výstavě mláďat a na klubovou speciálku do Blatné jsem jel již jako klubový registrátor a autor informačního zpravodaje KCHK Ččp, který od roku 2009 vydávám jako ročenku.

Rok 2010 nebyl příliš povedený nejen po stránce odchovů. Vinou MXT jsem utrpěl velké ztráty na chovných kusech, kdy mi odešli všichni nepříbuzní samci a z mláďat mi vydržela akorát hned první lednová kolekce, kterou jsem stihl dříve naočkovat. Ale zbyla mi většina chovných samic, a za to musím být rád.

Vystavil jsem tedy pouze na dvou výstavách a to 1. jihomoravské krajské výstavě v Hodoníně a následně na 5. speciálce Ččp v Branišovicích, odkud jsme si odvezl čestnou cenu za 3. nejlepší samičku výstavy.

Z uvedeného důvodu ztrát na chovných kusech, jsem poprvé nakoupil králíky na výstavě. V Bohdalově, kde jsem adeptoval, jsem si vybral sourozenecký pár z chovu pana Matouška, který ač ve věku pěti měsíců, byl typově velmi nadějný. A teď se uvidí, třeba si za rok řeknu, že i tahle rána byla k něčemu dobrá...

V roce 2011 jsem rozšířil chov králíků o české albíny. K tomu mne vedly stížnosti mého otce na neschopnost Ččp pokrýt jeho nároky na masnou produkci (prostě se dařilo produkovat pouze pěkné jedince vhodné pro výstavy, a tak mu nějaké dvě desítky králíků do kuchyně nestačily :-)). Proto jsme navštívili pana Filu z Práčí a dovezli jsme domů samici albína. 

Na výroční klubové schůzi se mi také podařilo "prokecnout" před Jurou Kubíčkem, že mým snem před Ččp i před burgundskými, se kterými jsem začal, byli bílí vídeňáci. Nejblíže jsem jim byl před pár lety při návštěvě u pana Langa v Mikulově, ale odolal jsem. Bohužel. No, Jura na nic nečekal a na speciálku do Úval mi jednoho modrookého krasavce dovezl. 

Na uvedené schůzi také proběhly řádné volby, neb skončilo první pětileté funkční období. V těch jsem byl i pro následující "pětiletku" potvrzen klubovým registrátorem a navrch jsem dostal naloženo ještě předsedání klubu mojí srdcové záležitosti - Ččp. K tomu připočíst jednatele ZO a nově funkci jednatele okresního výboru Břeclav, a tak mám o náplň volného času postaráno. Aby byl výčet kompletní, nezvládnutím praktické zkoušky, jsem si prodloužil adeptský kurz na posuzovatele. 

Při ohlédnutí se za rokem 2011, mohu konstatovat, že pořízení sourozenců od pana Matouška byl výstavně velmi úspěšný tah (samice ve spojení s mým samcem dala Klubovou šampionku, samec ve spojení se setrou šampionky 2008 zase nejlepší Ččp krajské výstavy v Hodoníně). 

V červnu toho roku jsem navštívil přítele Borýska, který mi ze zdravotních důvodů přenechal celý chov. Z tohoto jsem si nechal samice, které jsem doplnil mou samicí z roku 2009, a vytvořil jsem si tak kostru chovu (povětšinou jde o vnučky Vokurkova K-5) pro rok 2012.

I z tohoto důvodu jsem se následně rozhodl nejen sourozence od pana Matouška přenechat dalším začínajícím chovatelům Ččp k dispozici a to v kompletní sestavěvždy i doplněné radou co na co dát s
odkazem na předvedené odchovy. 

Již v průběhu roku jsem vyslyšel přání kolegy - vrstevníka z okresu, který dělá Vb a žádal mne o přenechání těchto. Doma tak zůstali Ččp a užitková ČA. U mé drahé polovičky pak vzniká chov zakrslých marburských - veveřích, na něž jsme v polovině roku získali regenerační křížení (a máme tak doma zakrslé marburské, modré, havanovité i černé). 

Povedlo se odchovat některé velmi slušné jedince, jiné (někdy i výrazně lepší) bohužel nikoliv, s nimiž jsem dosáhl v r. 2012 velmi pěkných úspěchů, jako Mistr ČR (CVMK Hodonín), 2. místo mezi kolekcemi a samci na speciálce, ČC z okresní výstavy Břeclav, Mistr Klubu (celoroční soutěž) a také poprvé ohodnocení mého odchovu klasifikací výborně - 96,0b.

Na počátku roku 2013 mám v chovu zařazeno sedm samic, z toho pět letošních z úspěšných kolekcí na CVMK a speciálce. I mezi chovnými samci je nejstarším klubový více-šampion ročníku 2011. Toto nucené omlazení bylo v plánu již před začátkem sezony 2012, kdy byly všechny chovné samice starší tří let a plodnost se pohybovala do tří mladých narozených. Posun je znát okamžitě, první tři vrhy od prvniček mají v součtu 16 hlav narozených, to je pomalu stejně jako jsem za loňský rok odchoval králíků dohromady.

Navíc věřím, že i přes obměnu sestavy samic udržíme kvalitní odchovy, neboť nově zařazené samičky jsou ze 75% sestrami samice jež mi v r. 2011 dala klubovou šampionku, a tak bych vlastně měl krví jen "opakovat" již vyzkoušené spojení. Uvidíme. Hodně zdraví a úspěšně odchovaných mladých v r. 2013!

To se vrámci možností také vydařilo a vedlo k úspěchům na krajské úrovni. Celostátních akcí jsem se z různých důvodů nezúčastnil. Na klubové výstavě pak potěšilo, že většina úspěšných jedinců jiných chovatelů byla po mých králících (nejlepší 0,1 po mém samci, nejlepší 1,0 i kolekce po obou rodičích ode mne, i další umístění měli téměř všichni jednoho z rodičů či prarodičů ode mne). Dařil se i chov zakrslých, kde plodnosti výrazně napomohlo zařazení vlastních odchovaných samiček. Navíc jsem využil možnosti a vyzkoušel si na rok i chov německých velkých stříbřitých černých, kteří mne zaujali.

Závěr roku byl ve znamení zahraničních výstav, když jsem navštívil dvakrát Rakousko a jednou Německo, v obou zemích jsem byl na jejich národních výstavách a dovezl několik pěkných králíků. 

Do roku 2014 vstupujeme u Ččp špatně, když nám pošly tři chovné samice. U zakrslých jsme vymněnili samce Zma za dvojici samečků od přítele Zehnala a uvidíme jak se to projeví. A navíc jsme chov rozšířili o malé berany černopesíkaté. Jejich šlechtitele, přítele Průchu, jsem v roce 2009 inspiroval a nabídl pomocnou ruku. Po pomalejším rozjezdu se povedlo nachovat vcelku solidní počet kvalitních králíků, kteří byli k vidění na II. Setkání Ččp. Pár zde změnil majitele, ale nechtěl jsem moc sahat do kolekcí s ohledem na souběh výstav na okrese a CVMK, potažmo nabitého listopadu. Bohužel, změna bydliště, jiná koncentrace komárů, ... a ani očkování biovetou nás neubránilo od silného zásahu MXT. Tři vybrané lednové kolekce, až na dvě samice kompletní březen a polovina pozdnějších mladých v srpnu padla. Zpětně netuším, jak se povedlo obeslat CVMK, německou otevřenou výstavu Dl-černopesíkatých a klubovou výstavu se "čtyřmi" letošními králíky v králíkárně, o to víc si vážím toho, že ty dvě přeživší březnové samice stabilně "sbíraly" body. Jedna dosáhla 4x 95b pod čtyřmi různými posuzovateli, druhá se zase co výstava to o půl bodu zlepšovala, až na konečných 95,5b. I přes bídný rok co se chovu týče, byly výstavy vcelku úspěšné. Dvě čestné ceny ze speciálky za II. a III. místo je po průběhu roku malým vítězstvím. Velké (a pěkné) překvapení nám navíc připravili kamarádi z Klubu Ččp se svatebním darem v podobě páru vídeňských bílých od Zdeňka Krempla.

Pokud jde o nutné doplnění chovu na rok 2015, máme toho víc, než jen Ččp a tak jsem souhlasil se snížím počtu samic na šest. Dvě jsem si domluvil v Litovli s Pavlem Pospíšilem, jednu (připuštěnou německým klubovým šampionem) dostal darem od kamaráda Andrease Lambrechta v Německu a k jedné přeživší dvouleté chovné samici přidal dvě letošní vlastní. Samců Ččp se nákaza nedotkal, zakrslíků pouze u pár mláďat. Pro malé berany černopesíkaté koncem roku hledáme zapáleného šílence, který by jim věnoval ideálně alespoň 20 kotců, protože ten prostor pro šlechtění prostě být musí. Doma tak budou Ččp, Z, Vb, možná nějací ČA. Nově holubi texani a mondéni a naše ekologické sekačky, ovečky a kozy Agáta s Bertou.

Na začátku 2016 máme chov obohacený o pár Zhav a 0,1 Ččp z Holandska, kam jsme v říjnu jeli vystavovat na speciálku Ččp. Jednoho samce jsem přivezl ze zesmké výstavy Weser-Ems v Severní části Německa.Při zpáteční cestě jsme navštívili regionální výstavu samců v Sasku, kde se povedl nádherně typový zakrslík. Z účasti na EV jsme přivezli ČC na zakrslíky a velmi slušné výsledky u texanů. V průběhu ledna pak chov doplnila samice z Rakouska. Důvod výraznějšího doplnění, ani jedna samice z Litovle v chovu nezustala, darovaná samice od Andyho pošla při porodu třetího vrhu. Tedy nákupy pouze doplnily stav na 6 samic.